|
|
Vliv nádrže Orlík na kvalitu vody ve Slapské nádrži
Straškrábová, Viera
Přísun fosforu (P) do Slapské nádrže byl hodnocen v letech 1959 – 1960 a v letech 1963 – 1964. Po napuštění nádrže Orlíku se koncentrace P ve Slapech snížila a následně došlo ke snížení letního rozvoje fytoplanktonu, zvláště sinicového vodního květu. Dlouhodobě byly hodnoceny zimní koncentrace fosforu a následný sezónní rozvoj fytoplanktonu. V letech 1960 – 1992 zimní koncentrace P vzrůstaly (vliv zvýšení P v detergentech?), pak opět klesaly. Letní koncentrace chlorofylu se zvyšovaly do 2000, pak se postupně snižují (v důsledku meziroční variability zatím neprůkazné).
|
|
|
Sedimenty údolní nádrže Orlík
Borovec, Jakub ; Hejzlar, Josef ; Jan, Jiří ; Mošnerová, P.
Cílem příspěvku je shrnutí informací o vlastnostech a živinovém režimu sedimentů v podélném profilu nádrže v průběhu vegetační sezóny. Jsou ukázány rozdíly v jejich základním složení a ovlivňování vodního sloupce. Zejména je věnována pozornost rozdílu složení sedimentujících částic a sedimentu, teoretickému uvolňování živin ze sedimentů a jejich potenciálu zadržovat fosfor.
|
|
|
Analýza hierarchie významu bodových a difúzních zdrojů fosforu v povodí řeky Lomnice pro eutrofizaci nádrže Orlík
Hejzlar, Josef ; Polívka, Josef ; Žaloudík, Jiří
Zdroje P v povodí řeky Lomnice byly analyzovány dvěma metodami: (i) bilančním porovnáváním látkového toku P v monitorovaných profilech vůči součtu dílčích zdrojů P v daném povodí zmenšenému o odhad retence P v říční síti a (ii) pomocí stochastického modelu SIMCAT Environmental Agency UK. Obě metody ukázaly shodně jako hlavní zdroj vysokých koncentracích celkového P (průměr a charakteristická hodnota c90 v Lomnici při ústí do nádrže Orlík v letech 2004-2008 0,28 a 0,45 mg/l) komunální odpadní vody a intenzivní chov ryb v rybnících (56 a 26 % zdrojů P v povodí), zatímco odnosy ze zemědělských ploch a lesů dosahovaly pouze 14 a 3 % celkových zdrojů P. Ze scénářových výpočtů provedených oběma modely vyplývá, že úrovně koncentrace P bez eutrofizačních dopadů na nádrž nebude možné dosáhnout bez opatření zejména v oblastech čištění komunálních odpadních vod a rybářství.
|
|
|
Koncentrace a formy fosforu v odtoku z malých zemědělských povodí v povodí nádrže Orlík
Richtr, J. ; Hejzlar, Josef ; Semančíková, E.
Během jednoho ročního cyklu byly sledovány koncentrace hlavních forem P v odtocích z 21 malých zemědělských povodí s ornou půdou a trvalými travními porosty (TTP) v povodí nádrže Orlík. Průměrné koncentrace rozpuštěného reaktivního P (RRP) a rozpuštěného nereaktivního P (RNP) byly z hlediska eutrofizace vod nízké a mezi povodími s ornou půdou a TTP se nelišily (RRP 32 a 24 μg/l, RNP 8 a 9 μg/l). Koncentrace P v částicích (PP) se mezi typy povodí lišily průkazně (77 a 20 μg/l). PP v odtocích zjevně nepocházel z eroze půdy v okamžiku odběru, ale z resuspenze sedimentu ve vodotečích, popř. břehové eroze. Byly nalezeny statisticky významné lineární korelace mezi koncentracemi P v oxalátovém výluhu ze svrchních (0-15 cm) a spodních (50-70 cm) půdních vrstev a mezi fosforečnanovým saturačním indexem půdní vrstvy 50-70 cm a koncentrací RRP v odtoku z povodí, což indikuje existenci závislosti koncentrace P v podpovrchovém a podzemním odtoku z povodí na obsahu přístupného P v půdě.
|
|
|
Přísun a transformace znečištění v podélném profilu vltavského ramene nádrže Orlík
Nedoma, Jiří ; Šimek, Karel ; Hejzlar, Josef
Ve vltavském rameni Orlíka je v přítoku řeky do nádrže opakovaně nalézána nejvyšší koncentrace nejen živin (zejména fosforu), ale také největší množství bakterií, řas a sinic. Tyto parametry se podél vltavského ramene směrem k hrázi snižují, což indikuje významnou samočisticí schopnost nádrže. Problémem však je, že (1) přísun fosforu a biomasy je tak vysoký, že bez jejich významného snížení opatřeními v povodí řek Vltavy a Lužnice nelze docílit zlepšení kvality vody v hlavním tělese nádrže, a navíc (2) odstraněný fosfor končí v sedimentech odkud se v budoucnu může uvolňovat.
|
host ::
RSS.